Štěpánov čte dětem

A zase spěchám do školy,
nejdu tam však psát úkoly.
Poslouchat budu velmi ráda,
jak své čtení dneska zvládá..
Kdo ? To snad ani důležité není..
Čte našim dětem a to se cení....

Celé Česko čte dětem

Nádherný projekt, ke kterému se už několikátým rokem připojila i naše škola. Proto pár podvečerů usedá ke knize víc človíčků než obvykle...
Nestihnu každé čtení, ale užívám si každé z nich.
Jak první nám četl  zpěvák  Robert Jícha z knihy Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče autora Dušana Taragela. Příběh byl zábavný a také následné povídání s panem Jíchou bylo veselé, děti se jej vyptávaly a on trpělivě s humorem odpovídal..

Další večer patřil herečce Ivaně Valešové. Ta své čtení začala krásnou básní Josefa Václava Sládka Znám křišťálovou studánku. Tak to mě rozněžnilo....Dlužíte mi harfu. Takovou, co by spala.“ - tak končila báseň od Jana Skácela a přednes paní Valešové mi vehnal slzy do očí. Dětem pak patřila pohádka Chlap, děd, vnuk, pes a hrob -Úsporná pohádka pomocí jednoslabičných slov aneb chvála češtiny od Jana Wericha a pak úryvek z Malého prince od Antoina de Saint-Exupéryho. Děti ani nedýchaly, ale myslím, že i jim se tento komorně laděný podvečer líbil. Pak jsme se mohli paní herečce položit pár otázek, na které procítěně odpovídala a já měla pocit nádherně prožitého dne...

Poslední letošní čtení si připravili žáci naší školy a byla to pohádka od Jana Wericha O rybáři a jeho ženě. Ti pak už na otázky neodpovídali, ale připojili se k hrám, které paní učitelky nachystaly pro ty nejmenší drobky.

Tak už se těším za rok...